Monte Rosa - Dufourspitze
2-5.7.2011
ZPĚT
sobota 2.července
Kolem sedmé ráno jsme dorazili autobusem do Tasche a tam jsme si přebalili věci. Po té jsme přejeli vlakem do Zermattu
kde jsme se chvilku prošli. Pak zubačkou nahoru na panoramatíckou projíždku. Vystoupili jsme v předposlední zastávce a snámi
tlupa Japonců a Korejců. Na zastávce byl nádherný výhled na Matternhorn. Od tud už pěšky. Došli jsme skupinu švýcarů, kde jedna z
holek měla epileptický záchavat. Naši průvodci ji rychle poskytli nutnou pomoct a zavolali záchranný vrtulník. My jsme nechtěli
čumandovat tak jsme dál pokračovali v cestě. Dále jsme museli sestoupit po žebříku na ledovec a po něm se přiblížili pod obě chaty
Monte Rosa hutte. Původní stará chata byla zavřená a cesta vedla jen kolem. Za chvilku jsme došli k druhé nové chatě Monte Rosa hutte.
Tato chata je velmi moderní a to že jsem měl nějak zablokovaný rooming jsem vykonpemzoval tím, že tam měli volnou wifi a tak jsem
přes telefon psal a poslal slespoň maily. Po večeři jsme si dali pivko a šel jsem spát kolem desáté hodiny. Spím u okna vidím vrchol
Dufourspitze.
neděle 3.července
Ráno vydatná snídaně v sedm hodin a v osm jsme vyrazili na aklimatizační výstup směrem na Signallkuppe. Procházeli jsme částí rozlámaného ledovce
což bylo velmi zajímavé.Po té jsme vystoupili ještě pár metrů cca do výšky 3700m.n.m a tam dali relaxační pauzu. Celkově jsme šli v pohodovém
tempu. Cestou zpět jsme si na bezpečném, ale prudkém svahu vyzkoušeli jištění a hlavně brzdění cepínem. Nějak mi to nešli a tak jsem tlačil
cepínem do hrudi až jsem na chatě zjistil, že mám pěkné moňo z toho. Vrátili jsme se na chatu cca kolem 16 hodiny. Po té relaxaca s krásným
výhledem na Matternhorn, par piveče a večeře o čtyrech chodech a jít spát.
pondělí 4.července
Ve dvě ráno vydatná snídaně a po třetí hodině vyrážíme od chaty. Byla tma tak jsme razili s čelovkama. Šli jsme celkem v hodně klidném
tempu a na sedlo pod hřebínek jsme došli kolem 9:45 hodin. Nebylo mi úplně ok od žaludku, ale i přes něchuť jsem do sebe napral nějaké
jídlo a pití a sedle už mi bylo o dost lépe. Ještě jsem zvažoval zda se nevrátit, protože po nástupu na hřeben se težku vrací zpět.
Ale nakonec jsme všichni pokračovali dál po hřebenu. Hřeben jsme přeci jen šli pomalejí a i když jsem se dosts utrojil tak mi žádné
teplo nebylo. Hřeben byl n kěterých místěch dosti exponovaný. Na vrchol Dufourspitze 4634m.n.m. jsme se dostali cca 13:40. Tak jsme
udělali pár foto a pokračovali kousek dál po hřebenu. Hnali se na nás mraky a dolů to bylo ještě dosti daleko. Pak slanili kuloárem
do dalšího sedla. Kde jsem si dal konečně další jídlo a občestvení. Byl jsem už takovej unavenej. Cesta po ledovci byla nekonečná a
ješté nám do toho začalo chumelit a bylo pod mrakem, ale když si člověk sundal sluneční brýle tak nioc neviděl tak to světlo bylo ostré.
Konečně jsme dočli na konec ledovce a už jsme viděli chatu, ale v cestě byl ještě jeden zrádný úsek, které se nazývají Obere Platje.
Jsou do malinké plotny po kterých tečou různé potůčky a jak je člověk vysílený a nepozorný tak se lehce může něco stát. Cesta tam sice
vede, ale člověk se z ní lehce sejde. Pak už je pár mětrů na chatu. Dorazili jsme na ní postupně kolem sedmé hodiny večerní. Chvilku
oraz aby se člověk vzpamatoval. Pak jsem si šel vybalit a udělat ze sebe člověka. Po té si už jen vychutnával nádherný unavující pocit
z výšpalu u velmi drahého pivečka.
úterý 5.července
Ráno opět v sedm snídaně a v klidu zabalení věci. Pak už jen pohodový sestup přes ledovec opět k zubačce. Sjet dolů do Zermattu, kde jsme se
ještě prošli po mestečku a poslali pohledy. Potkali jsme tam jednu Slovenskou starší paní co za mlada vyhrála mistroství světa ve sjezdu tady
v Zermattu. A nyní žije ve Švácarsku a do sem jezdí na dovolenou a zavzpomínat si na své úspěšné chvíle. Pak už jen vláčkem do Tasche a busem
frr zpět domů.
ZPĚT